OSOBNÍ NÁZORY, RADY A PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI,
KTERÉ POMOHOU NEJEN VÁM,
ALE I VAŠEMU PODNIKÁNÍ.
Na začátku roku jsem si vybíral audioknihy, jejichž poslechem si budu krátit čas strávený v autě. Zaujala mně anotace knihy Čtyři tisíce týdnů od Olivera Burkemana, o které jsem si nejprve říkal, že to bude jen další kniha o time managementu: plánování, tlak na výkonnost a tak podobně... Ve výsledku mě však při poslechu příjemně překvapila svým přístupem.
Čím je doba hektičtější, tím častěji se objevují články o zdraví, správné životosprávě nebo pohybu. Je paradoxem, že se více nebo častěji hovoří o aspektech, u nichž lidský organismus z hlediska přežití dokáže žít chvíli v deficitu, a méně o aspektech, bez kterých se prakticky neobejdeme. Porovnejte sami:
Bez jídla lidské tělo vydrží v průměru 3 týdny – rekord je asi 70 dní. Pokud hovoříme o tekutinách, rezerva těla se radikálně snižuje na nějaké 3-4 dny (rekord je asi 7 dní). Pokud se dotkneme oblasti spánku, o kterém jsem psal i v minulém článku, maximální limit je okolo 24 hodin bdění a rekord cca 72 hodin bez spánku. Tedy v čase, kdy by člověk ještě v klidu žil bez jídla a přežíval bez tekutin, najednou hazarduje se zdravím, pokud mu chybí spánek...
...A teď si změřte, na jak dlouho dokážete zadržet dech...
Opakování činností formuje charakter a budoucnost člověka. Pokud máme cestu životem „dlážděnou“ každodenními plánovanými činnostmi, nemusíme už věnovat tolik pozornosti, rutině, a naopak se dokážeme se lépe soustředit na to, co je skutečně důležité. Náš mozek totiž není přetížený a dělá kvalitnější úsudky a rozhodnutí.
„Zasej myšlenku, sklidíš slovo. Zasej slovo, sklidíš čin. Zasej čin, sklidíš zvyk. Zasej zvyk, sklidíš charakter. Zasej charakter, sklidíš osud.“ (staré indické přísloví)
Možná že sami v duchu nesnášíte rutiny a necháváte se raději vést nahodilostí, vaše tělo ale rutinu miluje a potřebuje. Nedávno jsem dočetl další z velmi inspirativních knih – Cirkadiánní kód od Satchina Pandy, který je profesorem prestižního Salkova ústavu pro biologický výzkum v San Diegu a zabývá se fyziologií a fungováním metabolismu s ohledem na přirozené vnitřní nastavení našeho těla. Závěry z knihy hezky navazují na můj poslední článek o spánkové hygieně .
Spánek považujeme všichni za zcela samozřejmou a nutnou součást života. Pro většinu lidí je proto odpověď na tuto otázku pravděpodobně naprosto banální. Tak banální, že si ji mnozí nejspíš nikdy sami nepoložili. Sám patřím mezi ně. Během let, kdy se zajímám o zdravý životní styl, se však začínám ptát, zda to není škoda. Vždyť zhruba celou jednu třetinu života prospíme. Přitom v dnešním uspěchaném světě stále vidím tolik nevyspalých, spánkově deprivovaných lidí, až si říkám, zda skutečně dokážeme efektivně využívat náš spánkový potenciál. Zda vůbec umíme „správně spát“ a co to znamená.