14.10.2019

Jan Mareš

Peníze, respektive různé formy platidel, vždy uspokojovaly jednu ze základních lidských potřeb – potřebu bezpečí. Nabízely možnost obstarat sobě i rodině jídlo a střechu nad hlavou – zabezpečit sebe i své blízké. V dnešním civilizovaném vyspělém světě se ale snad častěji než kdy dříve prosazuje další fenomén. Základní potřeby jsou (ve většině případů) naplněny a peníze se najednou stávají cílem ve své vlastní podstatě – je dobré o ně usilovat, neboť kdo má více, ten se přeci má lépe! Taková hedonistická potřeba se může jevit nasnadě...

Pokud slyšíte hovořit o problematice bohatství a spokojenosti odborníky, je zajímavé sledovat, jak jejich názory nabourávají zažitý předpoklad o vlivu peněz na životní spokojenost:

• výše bohatství má na spokojenosti vliv jen do určité míry,
• míra stresu a neklidu narůstá s množstvím bohatství,
• bohatí lidé často trpí zdravotními obtížemi, mají rodinné problémy a neumí odpočívat,
• mezi nejšťastnější národy na světě nepatří ty nejbohatší.

Na druhé straně jsou pak lidé, které sice nelze přímo škatulkovat jako „boháče“, avšak generují takové příjmy, které jim v prvé řadě pokryjí základní potřeby. Nemají starosti a zodpovědnost za vybudované podniky, ani objemný majetek, se kterým musí nakládat. Mají „tak akorát“. Zároveň mají čas věnovat se své rodině, v přiměřené míře i svým koníčkům, a i když by si rádi dopřáli například luxusní dovolenou nebo postavili dům svých snů, obejdou se i bez toho a dokážou žít naplněný život. S velkou mírou nadsázky a, prosím, berte to tak, by se dal tento fenomén popsat jako: šťastní „chudáci“ a nešťastní boháči.

Peníze si do hrobu nevezmete

Řada movitých lidí v určité fázi svého života začíná o své neutěšené situaci přemýšlet jinak. V rozhovorech a průzkumech shodně potvrzují několik faktorů změny, které jim pomohly k větší životní spokojenosti.

1. Filantropie

Nezávislé studie prokázaly, že když přispíváme na dobročinné účely nebo jinak pomáháme společnosti a druhým lidem, mozkové procesy a hormony v našem těle pracují stejně, jako bychom sami dostávali odměnu. Filantropie by však měla být příležitostná/přiměřená a neměla by se stát návykem, neboť tělo se v takové situaci adaptuje a hladina hormonů štěstí se snižuje.

2. Zážitky

Jiný průzkum zkoumal historické faktory spokojenosti spjaté s výdaji. Ze zjištění vyplynulo, že lidé si nejčastěji vybavovali pozitivní emoce spojené se zážitky s druhými lidmi jako například společná dovolená, dobrá večeře v příjemné restauraci, let balonem atd. Zkuste někdy například zaplatit kávu za člověka, který stojí ve frontě za vámi. A uvidíte, co to s vámi udělá a jaký to bude mít dopad na lidi okolo vás.

3. Čas

Říká se, že za peníze si ani čas nekoupíte, já bych toto tvrzení poupravil. Pokud se mohu díky penězům například vyhnout činnosti, která mě netěší a nemám ji spojenou s příjemnými emocemi, pak mohu čas ušetřit a věnovat jej příjemnějším zážitkům. Takto jsem například učinil jednu z nejlepších životních investic do automatické sekačky na trávu. Čas, který bych jinak strávil pravidelnou úpravou zahrady, mohu například věnovat rodině nebo svým koníčkům.

4. Maličkosti

Mít peníze a utratit je naráz za to, co se mi líbí, není dle mého názoru ideální recept na štěstí. Osobně, pokud chci utrácet sám za sebe, snažím se dělat si radost průběžně i maličkostmi nebo větší nákupy a investice, a tím pádem i své „momenty štěstí“ rozložím do delšího období.

Jak nakládáte vy s volnými penězi? Co vám přináší dlouhodobě radost a spokojenost?