OSOBNÍ NÁZORY, RADY A PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI,
KTERÉ POMOHOU NEJEN VÁM,
ALE I VAŠEMU PODNIKÁNÍ.
„Mysl je vším. Na cokoliv myslíte, tím se stane.“ (Buddha)
V prosincovém článku jsem končil své povídání o tématu vizualizace – o tom, jak může významně napomoci v našem rozhodování a dosahování cílů. Dnes na něj navážu. Možná jste sami zažili období, kdy se vám zrovna dvakrát nedařilo a v hlavě se vám honily nepříjemné myšlenky, obavy, možná i strach... Vybavíte si konkrétní obrazy, které vám během tohoto přemítání vytanuly v mysli? Nejspíš nebyly příliš pozitivní. Možná chvíli trvalo, než jste se „oklepali“ a situaci obrátili v dobré. Nebo se možná s nezdarem v určité oblasti svého života potýkáte dlouhodobě. Stáváte se tím, o čem přemýšlíte. Neúspěch se neproměňuje v úspěch, pokud mu k tomu hlava nedává ty správné podněty a obráceně. V tom jsou slova Buddhy skutečně nadčasová...
Projektor v hlavě
Co na to celé říká neurověda? Podle vědců je našemu mozku (který stále vysílá signály do těla a ovlivňuje naše reakce) zcela jedno, zda určité situace prožívá skutečně, anebo pracuje jen s vlastní myšlenkovou projekcí – představami. Pokud zažíváme nebo jen myslíme na něco (ne)příjemného, chemické reakce v mozku jsou totožné. Tedy i naše další chování vychází ze stejného základu.
Lidé trpí nespavostí kvůli starostem – i těm domnělým. Jsou roztěkaní, podráždění, často je trápí různé zdravotní neduhy. Negativní vizualizace si mnohdy přenášíme i z dětství do dospělosti ve formě nejrůznějších averzí – k lidem, věcem, zvířatům, ale třeba i ke zvuku mobilního telefonu, vůni nějaké rostliny atd. Denně si v hlavě promítáme přibližně 6000 myšlenek, z nichž bývá statisticky většina právě negativních (a k tomu se velké množství těchto myšlenek stále opakuje). Vyplývá to i z našeho genetického kódu – strach z něčeho je základním předpokladem přežití, o němž jsem vám psal.
Vybavuji si příběh, který nám vyprávěl světově uznávaný kouč Tony Robbins. Mezi jeho svěřence patřil i John McEnroe – tenisový "bůh", který v určité etapě svého života procházel obdobím neúspěchu a ani ti nejlepší trenéři mu nedokázali pomoci se dostat zpět do formy. Byl na dně, a tak se skrze doporučení potkal právě s Tonym, jehož úsudku vzhledem k tomu, že nebyl ze sportovní branže, zpočátku příliš nevěřil. Po zhruba půl hodině setkání ale měli „hotovo“. John se poté vrátil na kurt a postupně začal opět vyhrávat...
Příběh je hodně zjednodušený, avšak nejzajímavější na něm byla část objasňující, co Tony vlastně sdělil Johnovi během jejich krátké schůzky, po které se mu pak začalo opět v kariéře dařit. Prý šlo v zásadě o jedinou klíčovou věc – aby si uvědomil, co se mu honí hlavou, když se mu nedaří a tyto negativní myšlenky převrátil naopak v pozitivní. Aby se vždy vžil do svých pocitů při nejlepších zápasech ve své kariéře. Pozitivní projekce tedy očividně v případě Johna zafungovaly.
Mozek věří představám a obrazům stejně jako realitě
Přetržení smyčky negativních myšlenek vyžaduje nemalé úsilí, avšak právě z cíleného úsilí lze vybudovat trvalý zvyk – program, který si v hlavě spustíme sami v okamžiku, kdy zažíváme něco nepříjemného, anebo se domníváme, že se něco nepříjemného stalo. Například v situaci, kdy dítě nezvedá mobil a náš mozek už startuje obavy a vytváří obrazy katastrofických scénářů. Co když si ale jen zapomnělo telefon u kamarádky a je právě na cestě domů? Pokud nemohu v dané chvíli ani nic udělat, je programově pozitivní myšlení zároveň jedinou možností, jak se neoddat tlaku negativních myšlenek.
Osobně mohu také doporučit meditace – krátký rituál, kdy se nebudete soustředit na nic jiného, než na pozitivní představy a zážitky. Není jednoduché docílit takového stavu, ale pokud se to časem podaří, je to skvělá mentální očista.
Někteří také doporučují vést si deník vděčnosti. Sám si jej nevedu, zato si za každý den vždy krátce zhodnotím, co se mi podařilo. Vizualizuji si v hlavě větší či menší úspěchy. Tuto metodu doporučuji vyzkoušet i v případě, že před vámi teprve stojí nesnadný úkol, který chcete zvládnout. Zkuste se zaměřit na výsledek, na to, že danou činnost zvládnete a jaký pocit z toho pak budete mít. Zapojte všechny smysly – Co ve vaší představě vidíte? Co cítíte? Co slyšíte? Pokud se vám podaří navodit skutečně silnou představu, začne se vám do těla vyplavovat dopamin (hormon zodpovědný za motivaci a soustředění) a serotonin (ovlivňuje naši náladu, pozitivní emoce) a věc se určitě podaří.
Mozek má také potřebu věci dokončovat. Jestliže se vám nedokončené cykly (aktivity) hromadí, má tendenci nad nimi neustále přemýšlet (a často právě v negativním duchu). Dostáváte se pak zbytečně do stresu a spotřebováváte příliš mnoho energie, kterou byste mohli vynaložit jinak. Nedejte špatným emocím šanci. Plánujte si své aktivity. Co můžete vyřešit hned, vyřešte, co není možné ihned uzavřít, naplánujte. Pokud můžete některé úkoly delegovat, udělejte to! Vážně to pomáhá.
Máte nějaké vlastní postřehy a náměty k tématu? Budu rád za jejich sdílení.