25.06.2018

Jan Mareš

Téma „štěstí“ a cesty, které k němu vedou, jsou nevyčerpatelným zdrojem diskuze. Stejně jako bariéry, které brání ho dosáhnout – stres, strach… V několika posledních článcích se této problematice věnoval a v tomto článku bych rád navázal a seznámil vás blíže s dalším důležitým pojmem – flow.

Denně čtu v novinách i na internetu nejrůznější příběhy – sportovců, herců, ale třeba i drobných podnikatelů, kteří se jednoho dne rozhodli opustit bezpečnou náruč zaměstnavatele a začali sami podnikat v oboru, který je baví nebo už dlouho lákal. Jsou úspěšní, daří se jim, práce je nesmírně naplňuje a paradoxně jsou za ni často i lépe placeni než ti, kteří pracují hlavně pro peníze.

Jedním z takových příkladů je i legendární michelinský šéfkuchař Massimo Bottura, který šéfuje Osteria Francescana v italské Modeně – nejlepší restauraci světa podle žebříčku uznávané oborové publikace Restaurant. Schválně si přečtěte úryvek z jednoho článku, který jsem si uschoval:



Vnímáte z pouhého textu to nadšení, štěstí a opravdovou lásku ke své práci? Massimovi se daří něco, co se jiným v práci nepodaří ani za celý život – umí se dostávat do flow.

Flow je stav, který poprvé popsal psycholog maďarského původu Mihaly Csikszentmihalyi. Ve flow je naše pozornost a soustředěnost naladěna na maximum, nevnímáme sami sebe ani čas, důležitá je jen přítomnost. Nemáme žádné obavy z toho, do čeho se pouštíme, a dokonce nejsme ani unavení, cítíme neustálý přísun energie, kterou chce dále do činnosti investovat. Výsledkem je následně pocit maximálního štěstí a naplnění. Chtěli byste jej také umět dosáhnout?

Jak se dostat do flow?

Existuje několik faktorů, které vám mohou pomoci se dostávat do flow i ve vašem životě. Pokusím se je shrnout do čtyř klíčových.  

1. Cesta je cíl 

Znát svůj cíl, kvůli kterému činnost děláme, a ztotožnit se s ním, je prvním hlavním předpokladem našeho uspokojení. Je nicméně nutné stanovovat si uvážené cíle, nikoliv nesplnitelné výzvy, které nás budou pouze frustrovat. Zároveň je důležité si uvědomit, že dosažení vlastního cíle není ještě základem spokojenosti, ani jím nedocílíte flow. Flow je stav mysli spojený se samotnými činnostmi, kterými uspokojujeme naše potřeby.

Příklad: Představte si, že je vaším cílem dosažení povýšení v práci. Tvrdě pracujete, jste povýšení, ale divíte se, že pocit štěstí nepřichází, akorát jste dostali více zodpovědnosti a nevíte, kam dříve skočit. Jaké by to bylo, kdybyste si za dali cíl se prostě cítit dobře ve své práci bez ohledu na to, jakou pozici nebo v jaké firmě právě vykonáváte? Právě změna takových cílů významně mění i priority, na které se, ve snaze cíle dosáhnout, soustředíte.

2. Zpětná vazba

Druhým faktorem, který vám může pomoci se dostat do flow je uvědomování si zpětné vazby. Ta může být vnitřní i vnější.

Já sám jsem například poměrně strukturovaný a organizovaný člověk. Mám to štěstí, že mě práce skutečně baví a dělám ji rád bez ohledu na to, jestli za ni nakonec dostanu peníze (byť to je samozřejmě také důležité). Co bych ale rád sdělil je to, že dobrý vnitřní pocit získávám zejména ve chvílích, kdy se mi podaří dokončit nějaký úkol a mohu si jej pomyslně odškrtnout. Pozitivní dojem z dobře odvedené práce je pro mě vnitřní zpětnou vazbou, která mě žene kupředu.

Vnější zpětná vazba je, myslím, vcelku jasná. Přichází z okolí – od klientů, partnerů, rodiny, kohokoliv, kdo naši činnost ocení. Je dobré si oba tyto typy zpětné vazby dokázat zvědomovat. Mnoho lidí pracuje bez ohledu na to, aby dokázali skutečně ocenit kladné reference z okolí nebo se uměli sami pochválit. Věřte, že obojí je velmi důležité, aby vás vaše aktivity naplňovaly.

3. Rovnováha mezi schopnostmi a příležitostmi

Říká se, že proto, aby se člověk dokázal dostat do stavu flow, musí se věnovat takovým činnostem, které nejsou „pod jeho úroveň“ a zároveň nejsou nesplnitelnou výzvou. Je potřeba po malých krocích přidávat „zátěž“ a postupně směřovat ke svým cílům, aby se činnost nestala nudnou rutinou, ani frustrujícím zabijákem našich nervů.

4. Soustředěnost

Každý z nás, ať už to víme nebo ne, máme nějaký systém (program), podle kterého si určujeme, kdy a kterým činnostem se budeme věnovat. Jak jsem psal už v předchozím článku, osobně mám tendenci se důležitým činnostem, které mi přinášejí největší uspokojení, věnovat dopoledne a odpoledne řešit rutinní agendu a další aktivity. Díky tomuto nastavení se mi daří do flow dostávat a být zároveň efektivní.

Jak to máte vy? Kdy se vám naposledy podařilo se naplno ponořit do nějaké činnosti a po jejím dokončení jste se cítili plni energie a chuti pokračovat?