29.06.2015

Jan Mareš

Člověk, aniž by si to uvědomoval, je návykem velmi ovlivněn. Studie ukazují, že 40% všech činností během dne nejsou naše vědomá rozhodnutí, ale pouze návyky. A co vůbec návyk je?

Můžeme ho charakterizovat jako pravidelnou, opakovanou činnost, kterou vykonáváme a nemusíme nad ní usilovně přemýšlet. Mozek má tendenci zjednodušovat, snaží se fungovat na energeticky co nejjednodušší úrovni, tak aby  se co nejméně nadřel – nepřipomíná vám to něco?

Veškeré opakované činnosti, které člověk vykonává, se mu snaží mozek převádět do funkce návyku. Známe to asi každý ze své vlastní zkušenosti. Krásný příklad mě napadá, když jsem se učil jezdit autem. Autoškola pro mě byla velmi vyčerpávající. Tehdy pro mě bylo velmi složité soustředit se na všechny úkony, vůbec to všechno pochopit. Po každé jízdě v autoškole jsem odcházel vyčerpán, ne fyzicky, ale mentálně. A dnes? Při jízdě autem poslouchám hudbu, mluvené slovo, povídám si se spolujezdcem či přemýšlím nebo se v duchu připravuji na jednání. Vůbec nevnímám, že řídím. Ne že bych nevěnoval pozornost řízení, jakmile mi něco přijde do cesty, okamžitě reaguji, ale mé řízení přešlo do fáze návyku.

Teď ale přichází problém. Zvyky mohou být pro člověka prospěšné, ale také neprospěšné. Mluvíme tedy o zvyku nebo o zlozvyku. Když člověk pochopí, jak to všechno funguje, snadno si pak může udržet pozitivní návyky. Fungují pak skoro samy a také může přeměnit návyky negativní na návyky pozitivní. Nezní to hezky? Vypadá to tak jednoduše…..

V současné době se z vytváření pozitivních návyků stala přímo věda. Příště se pokusím napsat, jak návyk funguje a jak si vytvářet nové návyky – pokud možno pozitivní.