SLEDUJEME ZA VÁS AKTUÁLNÍ DĚNÍ
V OBLASTI ÚČETNICTVÍ, MEZD, DANÍ
A PODNIKOVÝCH FINANCÍ.
Podle § 67 zákoníku práce má na odstupné nárok zaměstnanec, s nímž zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr, například z důvodu zrušení nebo přemístění firmy (případně její části), nebo nadbytečnosti zaměstnance apod. Optikou zdravotního pojištění řeší výplatu odstupného zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Podle § 3 odst. 2 patří odstupné mezi výjimky mezi příjmy nezahrnutými do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Tudíž se z něj pojistné neodvádí.
Novela zákoníku práce s číslem 285/2020 Sb. přinesla začátkem letošního roku velké změny v oblasti čerpání řádné dovolené. Slibuje rovnější podmínky pro zaměstnance a také určité zjednodušení a zpřesnění výpočtu.
Pracovněprávní vztahy v jednočlenných společnostech s ručením omezeným jsou dlouhodobě předmětem sporů. Typicky se situace aktuálně projevila v rámci čerpání příspěvků z aktuálního programu Antivirus. Úřady práce odmítají vyplácet podporu jednatelům, jejichž pracovní smlouvy neuznávají za platné.
Od roku 2008 se daň z příjmů počítá z tzv. superhrubé mzdy, nikoliv jen z hrubé mzdy. Běžní zaměstnanci tak přichází o vyšší částku ze svých výdělků než dříve. Tento stav by se měl nyní změnit v jejich prospěch.
Zejména v letním období řada firem posiluje svůj personál o pracovníky z řad studentů a absolventů SŠ a VŠ, kteří studium dokončili. A právě fakt, zda dotyčný člověk nastoupí po prázdninách opět do školy, či nikoli, má rozhodující vliv na hrazení pojistného, které za neopatřené dítě platí stát.
Novela zákoníku práce, která je právě v projednávání ve sněmovně přináší hned několik změn, které by mohly ovlivnit poskytování řádné dovolené vašim zaměstnancům. Většina zástupců zaměstnavatelů je však proti jejich zavedení do praxe.
Překážky v práci jsou jasně definovány zákoníkem práce v § 191 až 205a a jsou upraveny i samostatným nařízením vlády s číslem 590/2006 Sb. Podle zákoníku práce lze překážkou v práci nazvat skutečnost, která brání zaměstnanci ve výkonu jeho činnosti podle předem stanoveného rozvrhu pracovní doby. Jedná se o důležité osobní překážky, mezi něž se řadí dočasná pracovní neschopnost, karanténa, mateřská a rodičovská dovolená, ošetřování člena rodiny či péče o dítě, vyslání národního experta, výkon veřejné funkce, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu, pracovní volno související s brannou povinností a překážky z důvodu školení či studia.
Nezřídka se v současné době stává, že zaměstnanec svého zaměstnavatele požádá o delší neplacené volno například z důvodu odcestování do zahraničí. V době neplaceného volna je však nadále veden jako zaměstnanec a je nutné za něj hradit zdravotní pojištění.
Nový zákon č. 32/2019 Sb, který byl ve Sbírce zákonů vyhlášen koncem ledna letošního roku, mění stávající zákoník práce a některé související předpisy. Nejzásadnější změnou, kterou přináší, je zrušení tzv. karenční doby – prvních tří dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nenáleží náhrada mzdy či platu.
Nedostatek pracovních sil v aktuálním období řeší firmy také zaměstnáváním seniorů pobírajících starobní důchod. Ti mohou i nadále vykonávat výdělečnou činnost jako jiní pracovníci, jestliže jsou zdravotně způsobilí pro danou práci. Legislativa nicméně zakládá jistá pravidla pro výši výdělku a odvody, se kterými je třeba se seznámit. S důchodcem lze uzavřít praktický jakýkoliv druh pracovněprávního vztahu, a to na dobu určitou i neurčitou při dodržení minimální a u pracovní smlouvy i zaručené mzdy. V případě výše výdělku je však nutné rozlišovat, zda občan pobírá řádný, anebo tzv. předčasný starobní důchod.