Ekonomika

30.06.2016

Blíží se čas dovolených, odpočinku, cestování … Při svých cestách se snad na každém kroku setkáváme s nejrůznějšími projekty podpořenými z dotací. Může Vás tedy snadno napadnout myšlenka, proč si o nějakou dotaci nepožádat? V tomto článku se tedy budu snažit přiblížit, jak nejlépe „na to“, ale závěrem i upozornit na možné nepříjemné dopady.

10 kroků k získání dotace:

Postup získání dotace z Evropských strukturálních a investičních fondů zahrnuje několik základních kroků - od vytvoření projektového záměru, přes vybrání vhodného programu, až po zpracování a předložení žádosti o podporu. Pokud uspějete a Váš projekt bude schválen, nastává jeho realizace, ke které se rovněž váží určité povinnosti. Podívejme se, co je třeba vědět a na co nezapomenout:

1) Vytvoření podrobného projektového záměru

Začínáme od začátku, tedy na co vlastně peníze potřebujeme, resp. k čemu je chceme využít (tzv. projektový záměr). Projekt musí mít přesně specifikovaný cíl, logickou strukturu a musíme vědět, na jaké cílové skupiny je zaměřen. Velkou pozornost je dále třeba věnovat rozpočtu a promyslet financování projektu. 

2) Nalezení příslušného programu a v něm konkrétní oblasti podpory pro náš záměr

Podle cíle projektového záměru vyhledáváme vhodný dotační program pro jeho financování. Podrobné informace nalezneme v programovém dokumentu, kde jsou specifikovány podporované oblasti a cíle programu. Je tam také přehled typů žadatelů, kteří mohou o podporu požádat. Všechny programové dokumenty jsou k dispozici na webových stránkách u jednotlivých řídicích orgánů, které daný program vyhlašují.

3) Podání žádosti o podporu

Žádost o podporu představuje klíčový dokument, který rozhodne o tom, zda budeme se svou žádostí úspěšní či nikoli. Žadatel musí vždy vyčkat na to, zda se pro jeho projektový záměr otevře výzva. Ve výzvě jsou vždy přesně specifikovány podmínky pro předložení žádosti o podporu (pro které typy podporovaných oblastí je výzva určena, její délka, typ oprávněných žadatelů, míra podpory, územní zaměření atd.). Žádost i se všemi povinnými podklady a přílohami musí být podána do stanoveného termínu.

4) Posouzení žádosti o podporu

Podané žádosti o podporu vyhodnocuje řídící orgán nebo jím pověřená instituce (tzv. zprostředkující subjekt). Žádosti se posuzují podle hodnotících kritérií, které jsou součástí výzvy. V Příručce pro žadatele/příjemce najdeme informace o průběhu hodnocení (např. jak dlouho trvá proces hodnocení, jaké podmínky musí být splněny pro podpoření projektu apod.). V současném programovém období 2014–2020 došlo k výraznému posunu v oblasti hodnocení projektů (ke sjednocení pravidel napříč programy a byly nastaveny nástroje, které zvýší transparentnost celého procesu). Žadatelé by měli být detailně informováni o výsledku hodnocení projektů a mohou se proti negativnímu výsledku hodnocení i odvolat, což v programovém období 2007-2013 nebylo možné. To zvyšuje automaticky tlak na kvalitu hodnocení projektů ze strany hodnotitelů. 

5) Realizace projektu

S úspěšným žadatelem je následně podepsána smlouva, která podrobně stanoví podmínky realizace projektu. Jedná se zejména o pravidla pro výběr dodavatelů, povinnou publicitu, zásady pro vedení a uchovávání dokladů apod. 

6) Žádost o platbu

Peníze získáme na základě žádosti o platbu, podané řídícímu orgánu nebo zastupující instituci. Platby mohou mít různé podoby - proplacení už vydaných výdajů (tzv. ex-post platba), poskytnutí prostředků dopředu (tzv. ex-ante platba) nebo využití kombinovaných plateb. Konkrétní podmínky žádostí o platbu stanovuje patřičný řídící orgán.

7) Vyhodnocení a vyúčtování

Při předkládání žádosti o platbu je třeba prokazovat, že výdaje odpovídají podmínkám obsaženým v podepsané smlouvě. Řídící orgán následně zkontroluje, zda jsou naše nároky oprávněné. V případě, že jsou (výdaje jsou tzv. způsobilé), máme peníze brzy na účtu. Pokud by byly některé výdaje označeny jako nezpůsobilé, např. pokud jsme některé doklady nedoložili, případně doložili nesprávně, řídící orgán přistoupí ke korekci a nárokovanou částku nám o ni zkrátí.

8) Kontrola na místě

Vedle administrativní kontroly musíme počítat také s tzv. kontrolou na místě. Kontrolovat nám mohou projektovou dokumentaci, fyzický stav projektu (jak daleko s ním jsme), finanční stránku atd. Kontrola vždy sestaví protokol, který shrne poznatky a opatření, která musíme následně zařídit, jinak nám hrozí sankce. Kontroly mohou být plánované i namátkové. Pro bezproblémový průběh kontrol je třeba mít veškerou dokumentaci na jednom místě, pořizovat zápisy z jednání, uchovávat originály dokumentů a veškerou korespondenci včetně elektronické, nastavit procesy a kompetence v projektovém týmu apod.

9) Publicita projektu

Každý příjemce, který získal finanční podporu z fondů EU, musí informovat o této pomoci v souladu s tzv. povinnou publicitou projektů.

10) Udržitelnost projektu

Dnem proplacení poslední platby naše starost o projekt nekončí, naopak. Od nynějška bude třeba ho udržovat naživu i bez dotací a to po dobu, ke které jsme se zavázali ve Smlouvě. Nejčastější dobou je pět let, u vybraných projektů může jít jen o tři roky. V případě, že bychom udržitelnost projektu nezajistili, bude nám uložena sankce a v krajním případě se od nás bude chtít vrácení části nebo dokonce i celé dotace. Udržitelnost projektu vypovídá o kvalitní přípravě celého našeho projektu.

Udržet výstupy projektu po dobu např. pěti let je ale jen programová podmínka, kvalitní projekt žije sám od sebe mnohem déle. Jestliže tedy poskytovatel již proplatil veškeré nárokované výdaje a projekt naplnil cíle a je ukončen -  jak fyzicky, tak finančně - opět může přijít kontrola! Finanční úřad si Váš projekt může vybrat ke kontrole na základě vlastní vyhledávací činností správce daně. V praxi tedy nastává nepříjemná situace, kdy se příjemci dotace nahlásí Finanční úřad se záměrem provést kontrolu dotace.

Také sám poskytovatel (či auditní orgán) se totiž často vrací ke zpětné kontrole, znovu prověřuje vyplacené prostředky a v případě, že kontrolou zjistí podezření na porušení rozpočtové kázně, zasílá podnět na příslušný Finanční úřad (Finanční úřady provádí správu odvodů za porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech).

Příjemci dotace se často mylně domnívají, že pokud poskytovatel akceptoval předložené doklady a nárokované výdaje proplatil, je vše v pořádku. Tak tomu ale bohužel nemusí být. Z judikatury plyne, že za dodržení všech podmínek dotací jsou výlučně odpovědni příjemci podpor.

Aby se příjemce dotace mohl dovolávat potvrzení či aprobace správnosti určitého postupu, je dle judikatury Soudního dvora Evropské unie nutná existence konkrétního ujištění ze strany poskytovatele adresovaná příjemci dotace, z něhož plyne verifikace regulérnosti daného postupu.

Pokud je tedy ze strany poskytovatele shledáno podezření na porušení rozpočtové kázně, je zaslán podnět Finančnímu úřadu spolu s příslušnými podklady. Finanční úřad tedy disponuje dostatečnými důkazními prostředky poskytovatele, jimiž lze zjistit skutečný stav věci a ověřit skutečnosti rozhodné pro vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně. To se provádí „z moci úřední“ zahájením Vyměřovacího řízení. Příjemci dotace (nyní již daňovému subjektu) určí lhůtu, v níž se může k důkazním prostředkům vyjádřit či případně navrhnut své vlastní. Pokud daňový subjekt souhlasí se zjištěním správce daně, je vydán Platební výměr. Pokud nesouhlasí, je nutné podat ve stanovené lhůtě své vyjádření a poskytnout správci daně důkazy ke svému tvrzení. V případě, že správce daně argumentaci daňového subjektu neakceptuje, vydá Platební výměr na odvod, ve kterém se mimo jiné vypořádá s i námitkami. V případě složitějšího problému může být ze strany Finančního úřadu přistoupeno k přechodu do Daňové kontroly.

Finanční úřad při stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně vychází z podmínek stanovených poskytovatelem v Rozhodnutí o poskytnutí dotace, které příjemce dotace při podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace akceptoval. Sankce (odvod) může být stanoven buď jako pevné procento (např. nedodržení lhůty pro zaslání monitorovací zprávy), procentní rozmezí (např. při porušení metodiky výběru dodavatele) či případně je odvod stanoven ve výši, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň (uplatnění nezpůsobilých nákladů).

Finanční správa ČR vydala Pokyn, jenž stanovil obecné principy, podle nichž postupují Finanční úřady při stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně v případě, že poskytovatel v rozhodnutí o poskytnutí dotace stanovil postih v částce, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň. Metodický pokyn tak reflektuje judikaturu Nejvyššího správního soudu a na ní navazující judikaturu krajských soudů při stanovení odvodu v souladu se zásadou proporcionality: www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/legislativa-a-metodika/pokyny-d/cleneni-podle-dani/odvody-za-poruseni-rozpoctove-kazne

Správa odvodů je procesně vykonávána dle Daňového řádu, tudíž zde platí stejné instituty jako u jiných daní (možnost podat v zákonné lhůtě Odvolání proti Platebnímu výměru, Žádost o povolení splátek nebo Žádost o posečkání splatnosti odvodu a penále). Na druhou stranu je třeba upozornit, že stejný postup je i při vymáhání nedoplatků (daňová exekuce).

S odvodem za porušení rozpočtové kázně souvisí také předpis penále (počítá se ode dne porušení rozpočtové kázně, takže v praxi může dojít i k situaci, kdy v době provádění daňového řízení penále již dosahuje 100% výše odvodu). Pokud by byl Finančním úřadem předepsán odvod dotace zpět do státního rozpočtu, může daňový subjekt požádat v souladu se Zákonem o rozpočtových pravidlech Generální finanční ředitelství o částečné, případně úplné prominutí odvodu a penále. Finanční správa na svých webových stránkách také zveřejnila Pokyn D 17 k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně: www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-zakony/Pokyn_GFR-D-17.pdf Nová právní úprava však obsahuje časové omezení možnosti podání Žádosti o prominutí odvodu nebo penále za porušení rozpočtové kázně na 1 rok ode dne nabytí právní moci Platebního výměru na odvod nebo penále za porušení rozpočtové kázně.

Co tedy poradit na závěr? Je třeba zvážit veškeré aspekty dotací a myslet na to, že přidělení dotace je určité dobrodiní ze strany státu, které je na druhou stranu vyváženo přísnými podmínkami poskytovatele, které je nutno dodržet 

Ing. Lenka Černá - daňový poradce