Ekonomika

29.05.2016

Existují některá odvětví podnikání, která nejsou výdělečná průběžně celý rok. Dokonce třeba několik měsíců v roce může být výdělek nulový. V tomto období skončila sezona například majitelům ski areálů, vlekařům, majitelům zimních stadionů. Naopak největší nápor teď pocítí provozovatelé koupališť, majitelé zmrzlinových stánků nebo také například stavební firmy. Pro ty, kteří vědí, že v nejbližší době jejich náklady na provoz by byly větší než výdělek, mohou své podnikání přerušit.

A jaké povinnosti Vám při přerušení podnikání vzniknou? Tuto skutečnost je nutné nahlásit příslušné okresní správě sociální zabezpečení do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž je samostatná výdělečná činnost přerušena. Finančnímu úřadu byste to měli dát na vědomí do 15 dnů a zdravotní pojišťovně do 8 kalendářních dnů. Oznámení přerušení podnikání živnostenskému úřadu není ze zákona povinné, ale má to své výhody. Po dobu přerušení živnosti k Vám nepřijdou kontroloři na kontrolu. Další velkou výhodu představuje jednotný registrační formulář, tzv. Změnový list, kde si může zaškrtnout možnost, aby Živnostenský úřad informoval o přerušení podnikání i ostatní úřady.

A jak je to s platbami záloh na sociálním a zdravotním pojištění? Zálohy na sociální pojištění se odvádět nemusí. Poslední záloha na sociální pojištění se odvede za měsíc, ve kterém byla činnost přerušena. Doba přerušení živnosti se nezapočítává do důchodu. Naopak zdravotní pojištění si podnikatel musí platit, i když je živnost přerušena. Změní se jen výše pojistného z pojistného OSVČ na pojistné osoby bez zdanitelných příjmů. To představuje minimální pojistné, které se odvíjí od minimální mzdy. V současné době se jedná o částku ve výši 1.337 Kč. Další možnost, kterou může podnikatel využít při přerušení své živnosti, je nahlášení se na úřad práce. Úřad práce by se stal plátcem Vašeho zdravotního pojištění. I v tomto případě je, ale podnikatel povinen tuto skutečnost nahlásit své zdravotní pojišťovně do 8 kalendářních dnů. Pokud je podnikatel evidovaný na úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti, tak se tato doba započítává do jeho důchodu. Z toho plyne, že i živnostník má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud splnil podmínku, že v uplynulých dvou letech vykonával alespoň 12 měsíců činnost, ze které vyplívá účast na důchodovém pojištění. 

Samozřejmě, že není nad to, když se podnikateli dobře daří po celý rok, ale na druhou stranu je dobré znát, jaké má podnikatel v případě dočasného úpadku možnosti. 

Ing. Martina Pešťáková - asistentka daňového poradce