Nejvyšší správní soud dospěl 13. července 2017 k závěru, že v České republice je s ohledem na neujasněnost právní úpravy v zásadě možné vykonávat samostatnou činnost profesionálního sportovce buďto jako nezávislé povolání, nebo jako živnost na základě bodu 74 přílohy č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., podle kterého je obsahem náplně živnosti volné nazvané „Provozování tělovýchovných zařízení a organizování sportovní činnosti“ také "činnost výkonných sportovců, případně rozhodčích, provozovaná samostatně a za účelem dosažení zisku".

Nejvyšší soud dále ve svém rozhodnutí sp.zn. 6 Afs 278/2016 konstatoval, že vzhledem k výše uvedenému nelze sportovce nutit, aby si zvolil ten způsob provozování své činnosti, který je výhodnější pro stát. Finanční správa následně na základě tohoto rozhodnutí uvedla, že bude vycházet ze skutečnosti, že činnost profesionálního sportovce lze vykonávat i jako živnost, na základě příslušného živnostenského oprávnění, kdy příjmy z této činnosti představují příjmy ze živnosti dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, u nichž lze uplatnit podle § 7 odst. 7 tohoto zákona výdaje ve výši 60 % z příjmů.

Pokud bude činnost profesionálního sportovce vykonávána bez živnostenského oprávnění, pak příjmy z této činnosti představují příjmy dle § 7 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů, u nichž lze uplatnit podle § 7 odst. 7 tohoto zákona výdaje ve výši 40 % z příjmů.

Správce daně přitom dosud uznával jen možnost výkonu činnosti profesionálního sportovce jako nezávislého povolání, sportovci tedy mohli paušálně odečítat ze svých příjmů jen výdaje ve výši 40 %. Sportovci, kteří vykonávali svou činnost na živnostenské oprávnění, mohou nyní uplatnit svůj nárok na odečet výdajů ve výši 60 % z příjmů. Nárok lze uplatnit podáním dodatečného daňového přiznání až tři roky zpětně. Nová pravidla se týkají i rozhodčích, kteří disponují živnostenským oprávněním.