O vrácení přeplatku je nutné výslovně požádat v příslušné kolonce na konci daňového přiznání. Podle § 155 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, vracejí úřady přeplatky vyšší než 100 Kč. Žádat lze ale až 6 let zpětně a přeplatky se sčítají, takže ani o desetikorunové částky poplatník nemusí přijít. V případě, že finanční úřad zjistí nedoplatek u jiného druhu daně, použije vzniklý přeplatek nejprve na jeho zaplacení. Nepožádá-li daňový subjekt o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který ho evidoval.

Od loňského roku finanční úřady striktně dodržují § 155 odst. 3 daňového řádu, který říká, že pokud je daňový subjekt u správce daně registrován, je povinen určit k vrácení přeplatku jeden z účtů uvedených v registraci. Pokud tedy má poplatník u správce daně registrovaný účet, nemůže požadovat vrácení přeplatku daně poštovním poukazem nebo na jiný neregistrovaný účet.

 

Podle § 155 daňového řádu má finanční úřad na vrácení přeplatku třicet dnů. U daně z příjmů fyzických osob ale bez ohledu na skutečný termín podání daňového přiznání vzniká přeplatek až po posledním dnu, do kterého je možné přiznání podat. Finanční úřady letos čekaly až do 3. dubna, aby se vyhnuly případným komplikacím při podání opravných daňových přiznání, která je možné bez postihu podat právě do tohoto data (psali jsme zde). Přeplatek tedy vznikl 3. dubna 2017 a třicetidenní lhůta pro jeho vrácení začíná běžet následující den, tedy dnes 4. dubna 2017. Nejpozději do středy 3. května 2017 musí finanční úřad případný přeplatek na daních vrátit. Za den vrácení přeplatku se navíc považuje den, kdy došlo k odepsání částky z účtu finančního úřadu. Na vašem účtu by se tedy přeplatek s přihlédnutím ke lhůtám bank měl objevit nejpozději do pátku 5. května 2017.

 

V případě, že je daňové přiznání podáno velmi brzo, např. již v lednu, bude muset daňový poplatník podat žádost o vrácení přeplatku znovu v pozdějším termínu. Pro finanční úřad, přesto že je žádost o vrácení přeplatku součástí formuláře pro daňové přiznání, se jedná o dvě samostatná podání. Žádosti o vrácení přeplatku lze vyhovět pouze tehdy, jestliže vratitelný přeplatek vznikne ve lhůtě do 60 dnů od podání žádosti. Daň je však pro tyto účely z výše uvedených důvodů vyměřena až posledním dnem lhůty pro podání daňových přiznání, letos tedy 3. dubna. Při podání žádosti v lednu tak do 60 dnů přeplatek nevznikne a žádost je zamítnuta. Daňový poplatník musí podat novou žádost o vrácení přeplatku tak, aby k jeho vzniku došlo právě v šedesátidenní lhůtě uvedené v § 155 odst. 3 daňového řádu.

 

V případě, že finanční úřad nestihne vrátit přeplatek včas, jde o tzv. neoprávněné jednání správce daně podle § 254 daňového řádu. Podle odstavce 1 tohoto paragrafu náleží poplatníkovi úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž dluh finančního úřadu vznikl nebo trval.

 

Autor: Martina Vojíková