Přiznání k dani z příjmů stručně krok za krokem:

 

Obecně platí, že do přiznání musíte zahrnout veškeré příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky nebo příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Podrobné definice těchto příjmů najdete v § 6 a v § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Je třeba si dát pozor na to, že některé příjmy se pro účel daně za příjem vůbec nepovažují, jde například o náhrady cestovních výdajů. V § 4 zákona jsou pak výslovně uvedeny příjmy, které jsou od daně osvobozeny, jako například příjmy z prodeje domu nebo bytu, ve kterém jste bydleli alespoň 2 roky, náhrady škod od pojišťoven nebo ceny z veřejných soutěží do výše 10 000 korun. Dalšími příjmy, které musíte v přiznání uvést, jsou příjmy z pronájmu podle § 9, příjmy z kapitálového majetku podle § 8 a některé další příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů.

 

Od součtu všech příjmů odečteme veškeré výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 zákona o daních z příjmů. Veškeré výdaje je ale třeba řádně doložit, to znamená archivovat veškeré faktury a doklady o nákupech zboží nebo služeb. Druhou možností je použití výdajových paušálů pro podnikatele. Paušál už zahrnuje veškeré výdaje včetně odpisů, zdravotního i sociálního pojištění. Při použití paušálu již tedy nelze uplatnit žádné další výdaje. Pozor také na skutečnost, že ve většině případů nemůže poplatník při využití výdajových paušálů uplatnit slevu na manžela či manželku a daňové zvýhodnění na dítě. Paušálním výdajům jsme se podrobně věnovali v tomto článku.

 

Vypočtený rozdíl mezi příjmy a výdaji tvoří základ daně, ten si však lze ještě snížit tzv. odečitatelnými položkami. V zákoně o daních z příjmů jsou tyto položky nazývány buď nezdanitelnou částí základu daně (§ 15), položkami snižujícími základ daně (§ 20) nebo položkami odečitatelnými od základu daně (§ 34). Jejich přehled jsme uvedli v tomto článku.

 

Od 1. 1. 2008 se v ČR používá lineární sazba daně, to znamená, že všechny fyzické osoby odvádí na dani ze svých příjmů stejné procento. Daň ze základu daně sníženého o příslušné odčitatelné položky činí podle § 16 zákona 15 %. Kdo měl v loňském roce vyšší příjmy, musí ještě počítat se solidárním zvýšením daně podle § 16a a § 38ha. Solidární daň ve výši 7 % se týká poplatníků, jejichž roční hrubý příjem byl v roce 2016 vyšší než 48násobek průměrné mzdy, tedy vyšší než 1 296 288 Kč. Daní se přitom jen částka, která je nad tímto 48 násobkem průměrné mzdy. O solidární dani jsme psali v samostatném článku.

 

Ani vypočtená 15 % daň nemusí být ještě konečnou částkou, kterou odvedete finančnímu úřadu. Od daně lze ještě odečíst různé slevy na dani. V zákoně o daních z příjmů jsou slevy popsány v § 35 až § 35d, my jsme o nich informovali v jednom z článků našeho malého daňového seriálu.

 

Autor: Martina Vojíková