Mzdy

26.03.2019

Nový zákon č. 32/2019 Sb, který byl ve Sbírce zákonů vyhlášen koncem ledna letošního roku, mění stávající zákoník práce a některé související předpisy. Nejzásadnější změnou, kterou přináší, je zrušení tzv. karenční doby – prvních tří dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nenáleží náhrada mzdy či platu.

S účinností k 1. 7. 2019 tak bude pozměněn zejména § 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ze kterého vypadá zejména znění: „...náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti.“. Paragraf tedy zní následovně:

"Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. V mezích období uvedeného ve větě první přísluší tato náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského…".

Zatímco někteří zaměstnavatelé se změny obávají kvůli zneužívání nemocenské, další, zejména velké společnosti, už v rámci benefitů poskytují placené volno při náhlých zdravotních obtížích – tzv. sick days. Zaměstnanec tak čerpá mzdu nebo kompenzaci, ale nepracuje a nepotřebuje od lékaře potvrzení o pracovní neschopnosti.

Ačkoliv se zavedení sick days může jevit zprvu jako nevýhodné pro firmu, mohlo by se jí ve výsledku naopak vyplatit. Pokud například zaměstnanec onemocní běžnou chřipkou a nemá možnost u svého zaměstnavatele čerpat tzv. nemocné dny, navštíví pravděpodobně svého doktora, který mu vystaví neschopenku na dva týdny. Mzdové náklady budou jistě v takovém případě jistě vyšší, než pokud by zaměstnanci nabídla, aby si formou sick days mohl vzít pár dní na zotavenou a poté se vrátil do práce.

Jelikož sick days jsou navíc vnímány jako benefit, závisí také výše finanční kompenzace na zaměstnavateli. V praxi bývá poskytováno minimálně 60 % průměrného výdělku. Kompenzace v době zdravotního volna se nicméně nepočítá jako příjem osvobozený od daně, nejde totiž o náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti, a podléhá tak odvodům sociálního a zdravotního pojištění.