Mzdy

18.07.2018

Firmy ve snaze najít vhodné kandidáty na své otevřené pracovní pozice stále častěji využívají motivační nebo náborové příspěvky – dva lákavé benefity, avšak každý s poměrně rozdílnými specifiky.

Náborový příspěvek pro budoucího zaměstnance

Náborový příspěvek může novému zaměstnanci vynést odměnu i v řádu stovek tisíc korun. Nejčastěji se využívá v oborech s dlouhodobě vysokým nedostatkem vhodných kandidátů, například v IT nebo výrobě, ale v posledních letech například také ve zdravotnictví pro získání zaměstnanců v určitých regionech. Jeho výše přitom závisí čistě na možnostech zaměstnavatele a zpravidla se odvíjí také od seniority pozice nebo specifičnosti požadovaných kompetencí.

Pro zaměstnavatele je náborový příspěvek daňově uznatelným nákladem. Z pohledu zaměstnance se naopak jedná o zdanitelný příjem podléhající odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Příspěvek může být vyplacen v okamžiku uzavření pracovní smlouvy nastupujícího zaměstnance, ale častěji k jeho úhradě dochází až po ukončení zkušební doby.

Způsob úhrady, výše a případná klauzule o vrácení příspěvku, dojde-li k porušení podmínek, bývají sjednány smluvně při nástupu. Vymahatelnost v případě porušení však může být poměrně problematická vzhledem mnohdy k nepoměrně vyšší částce příspěvku vůči pravidelné mzdě, z níž by měl nový pracovník částku uhradit. Prevencí možných komplikací je proto smluvní ujednání postupného vyplácení náborového příspěvku, aby zaměstnanec v případě porušení podmínek nemusel nic vracet a obdržel pouze část za odpracování určité doby. Alternativou je pak vyplacení celé odměny až po uplynutí sjednané doby.

Motivační příspěvek pro budoucího zaměstnance

Motivační příspěvek bývá vyplácen budoucím zaměstnancům, konkrétně žákům či studentům, jako podpora jejich vzdělávání souvisejícího s budoucím výkonem profese. Může zahrnovat samotné náklady na vzdělávání, stipendium, náklady na stravování, ubytování a dopravu do místa studia nebo náklady na ochranné pomůcky a prostředky.

Motivační příspěvek je daňově uznatelným nákladem do výše 5000,- Kč měsíčně a v případě vysokoškolského studenta až do výše 10 000,- Kč měsíčně. Maximálně jde tedy o částku 60 000,- Kč u středoškoláka a 120 000,- Kč u vysokoškoláka za rok. Vyšší částku již nelze považovat za daňově uznatelný výdaj dle Zákona o daních z příjmů.

Přesnou výši příspěvku a účel by měla specifikovat Smlouva o přípravě na budoucí výkon profese u poplatníka. Ta může obsahovat mimo jiné také závazek studenta nebo žáka odpracovat určitý počet let ve společnosti. Po ukončení studia se předpokládá uzavření pracovněprávního vztahu s budoucím zaměstnancem. Občanský zákoník nicméně jasně nespecifikuje druh ani délku tohoto vztahu a legislativně není vymezeno také řešení situace, kdy pracovněprávní vztah uzavřen nebude. I přesto se doporučuje  uzavřít alespoň na zkrácený úvazek po určitou dobu pracovní poměr jako prevenci možných komplikací při prokazování daňově uznatelných výdajů.

Ing. Lenka Černá - daňový poradce