Účetnictví

04.04.2014

Změny ve výši stravného se každoročně provádějí vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí na základě zmocňovacího ustanovení v § 189 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Pro letošní rok jsou sazby upraveny vyhláškou č. 435/2013 Sb. Stravné je stanoveno paušální částkou na každý kalendářní den pracovní cesty a liší se podle délky trvání cesty v daném kalendářním dnu. Stravné, někdy nazývané také dietou, nekompenzuje celkové náklady zaměstnance na stravování během pracovní cesty, je pouze příspěvkem na zvýšené stravovací výdaje. Ke způsobu, jakým zaměstnanec peníze skutečně využije, se nepřihlíží.

Zákoník práce

Od začátku roku 2012 je v sedmé části zákoníku práce, která se týká náhrad výdajů v souvislosti s výkonem práce, zdůrazněn fakt, že náhrady cestovních výdajů zaměstnanci za stanovených podmínek přísluší. Cílem této drobné změny provedené k 1. 1. 2012 novelou č. 365/2011 Sb. je zamezit výkladovým pochybnostem a obcházení účelu poskytování cestovních náhrad.

Sazby stravného pro tuzemské pracovní cesty jsou stanoveny pro podnikatelskou sféru v § 163 odst. 1 a pro státní správu v § 176 odst. 1 zákoníku práce.

V § 34a je speciálně pro účely cestovních náhrad uvedeno, že za pravidelné pracoviště se považuje místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec.

Soukromý a státní sektor

Určení konkrétní výše stravného se liší podle typu zaměstnavatele. Pro zaměstnavatele rozpočtového sektoru, tzn. pro státní a veřejnou správu a služby, je výše stravného určena přesným limitem, ve kterém může být vyplaceno. Pro zaměstnavatele soukromého sektoru je závazná pouze spodní hranice, tedy minimální výše stravného, které musí zaměstnanci poskytnout. Může tedy poskytovat i libovolně vyšší stravné.

Krácení stravného

V případě, že zaměstnanci je během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, a na které zaměstnanec finančně nepřispívá, je zaměstnavatel oprávněn za každé takové jídlo stravné krátit. Při cestě trvající 5 až 12 hodin lze stravné krátit za každé poskytnuté jídlo až o 70 %, při cestě delší než 12 hodin, ale kratší než 18 hodin až o 35 % procent. Při cestě delší než 18 hodin lze stravné snížit maximálně o 25 % za každé bezplatně poskytnuté jídlo.

Stejně jako u zahraničního stravného se snížení uplatní automaticky, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na nižším krácení ještě před započetím cesty. Dříve totiž platilo, že pokud zaměstnavatel o krácení nerozhodl před pracovní cestou, zaměstnanec měl nárok na plné stravné. Případná dohoda o nižším krácení se týká pouze soukromého sektoru, v případě státní sféry se stravné vždy krátí o hodnoty uvedené v zákoně.

Zdroj: Zprávy Alfa9