banner

Aktuality

SLEDUJEME  ZA VÁS AKTUÁLNÍ DĚNÍ
V OBLASTI ÚČETNICTVÍ, MEZD, DANÍ
A PODNIKOVÝCH FINANCÍ. 

Sazby zahraničního stravného stanoví každoročně Ministerstvo financí vyhláškou podle § 189 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Letos byly sazby zahraničního stravného v cizí měně pro rok 2014 stanoveny vyhláškou č. 354/2013 Sb., která byla ve Sbírce zákonů vyhlášena dne 11. listopadu 2013. Při jejím zpracování vychází ministerstvo z podkladů vypracovaných zastupitelskými úřady o cenách jídel a nealkoholických nápojů ve veřejných stravovacích zařízeních střední kvalitativní třídy a v zařízeních první kvalitativní třídy v rozvojových zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky.

Výše stravného - podmínky

Podmínky pro stanovení zahraničního stravného jsou definovány v § 170 zákoníku práce. Výši stravného určuje zaměstnavatel ze základní sazby stravného stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času. Stravné v základní výši se poskytuje jen v případě, jestliže pracovní cesta trvá více než 18 hodin. Trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin a nejvýše 18 hodin poskytuje se stravné ve výši dvou třetin základní sazby a třetinové stravné pak v případě pracovní cesty delší než hodinu a kratší než 12 hodin. Doba strávená mimo území České republiky musí ale trvat déle než 5 hodin, pokud souběžně zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na tuzemské stravné podle § 163 nebo § 176 zákoníku práce. Za dobu přechodu státní hranice České republiky při použití letadla se podle ustanovení § 154 zákoníku práce rozumí doba odletu z České republiky a doba příletu do České republiky. Jako typický příklad je uváděna cesta Ostrava - Praha - Londýn, kde dobou přechodu státní hranice ČR je až odlet letadla z Prahy. Let Ostrava - Praha je součástí tuzemské části zahraniční pracovní cesty.

Krácení stravného

Při poskytnutí bezplatného jídla se stravné krátí. Za každé bezplatné jídlo se sazba krátí o 70% zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné poskytované v třetinové výši základní sazby, o 35% při dvoutřetinové sazbě a o 25% zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné poskytované ve výši základní sazby. Snížení se uplatní automaticky, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na nižším krácení ještě před započetím cesty.

Změna sazeb

Z porovnání nové vyhlášky č. 354/2013 Sb. a vyhlášky č. 392/2012 Sb., která stanovila zahraniční stravné pro letošní rok, je zřejmé, že změna nastala v Kambodži a v Laosu, kde došlo ke změnám sazeb z důvodu použití nové měny (USD místo EUR). V obou zemích funguje americký dolar jako paralelní měna k místním platidlům. Euro zde naopak není přijímáno téměř nikde, a pokud, tak s velmi nevýhodným kurzem.

Dále došlo ke zvýšení sazby u Alžírska, Azerbajdžánu, Indie a Venezuely. Ve všech těchto zemích došlo od poslední úpravy sazeb k růstu cen ve veřejném stravování o více jak dvacet procent.

Zahraniční stravné pro vybrané státy (změny jsou vyznačeny červeně)

Země

Stravné pro rok 2013

Stravné pro rok 2014

Alžírsko

35 EUR

40 EUR

Ázerbajdžán

35 EUR

40 EUR

Belgie

45 EUR

45 EUR

Bosna a Hercegovina

35 EUR

35 EUR

Bulharsko

35 EUR

35 EUR

Černá Hora

35EUR

35 EUR

Čína

40 EUR

40 EUR

Estonsko

40 EUR

40 EUR

Francie

45 EUR

45 EUR

Chorvatsko

35 EUR

35 EUR

Indie

35 EUR

40 EUR

Itálie

45 EUR

45 EUR

Kambodža

35 EUR

45 USD

Laos

35 EUR

45 USD

Maďarsko

35 EUR

35 EUR

Německo

45 EUR

45 EUR

Polsko

35 EUR

35 EUR

Rakousko

45 EUR

45 EUR

Rumunsko

35 EUR

35 EUR

Rusko

45 EUR

45 EUR

Slovensko

35 EUR

35 EUR

Spojené státy americké

50 USD

50 USD

Srbsko

35 EUR

35 EUR

Španělsko

40 EUR

40 EUR

Velká Británie

40 GBP

40 GBP

Venezuela

55 USD

60 USD

Ostatní sazby zahraničního stravného pro rok 2014 najdete v příloze vyhlášky č. 354/2013 Sb.

Z občanských sdružení se stanou spolky

(26. listopadu 2013)

Jednou z novinek, kterou od příštího roku přinese nový občanský zákoník, je změna občanských sdružení na spolky. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vydalo včera tiskovou zprávu, která je odpovědí na množící se dotazy poskytovatelů sociálních služeb. MPSV uklidňuje poskytovatele sociálních služeb a ujišťuje je, že i jako spolky budou moci i nadále sociální služby poskytovat.

Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. začne platit od 1. ledna 2014 a podle jeho § 3045 se všechna sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, budou považovat za spolky.

Současná sdružení mají možnost transformovat se do konce tohoto roku na obecně prospěšné společnosti v souladu se zákonem č. 68/2013 Sb. Tento zákon o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost bude ale platit jen do 31. 12. 2013 (psali jsme zde).

Pokud současná sdružení nevyužijí možnosti transformace podle zákona č. 68/2013 Sb., budou od 1. 1. 2014 považována za spolek podle nového občanského zákoníku a budou muset do dvou let upravit svůj název a do tří let stanovy tak, aby odpovídaly nové právní úpravě. Lhůta je sice poměrně dlouhá, ale hned od 1. ledna 2014 pozbudou platnosti a závaznosti všechna ustanovení stávajících stanov, která odporují ustanovením nového občanského zákoníku. Všechny spolky budou zapsány ve spolkovém rejstříku podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (psali jsme zde).

Další možností pro stávající sdružení je transformace na některou jinou právní formu podle nového občanského zákoníku, např. na ústav nebo sociální družstvo.

MPSV ujišťuje všechny stávající poskytovatele sociálních služeb, že podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, není pro registraci ani pro poskytování dotací ze strany MPSV právní forma poskytovatele rozlišujícím kritériem. Rozhodující bude účel spolku definovaný ve stanovách. Sociální tak budou moci poskytovat i nadále.

MPSV k obavám poskytovatelů sděluje následující:

  • Stejně jako dosud, tak i nadále nebude zákon o sociálních službách vylučovat právnické osoby s jakoukoliv právní formou při registraci sociálních služeb.
  • Právní forma poskytovatele sociálních služeb také není a nadále nebude rozlišovacím kritériem při poskytování dotací.
  • Spolky mohou být zaměstnavateli, tudíž bude i nadále možné, aby spolek naplňoval svůj účel skrze své zaměstnance, kteří nemusejí být členy spolku.

 

Zdroj: Zprávy Alfa9