Režim přenesení daňové povinnosti (tzv. reverse charge) spočívá v tom, že povinnost přiznat DPH se přesouvá z dodavatele na odběratele. O režimu přenesení daňové povinnosti jsme psali v samostatném článku v souvislosti s rozšířením seznamu zboží, na něž se reverse charge vztahuje, k 1. dubnu letošního roku. Seznam zboží a služeb zařazených do režimu přenesení daňové povinnosti je uveden v nařízení vlády č. 361/2014 Sb. Vláda na své včerejší schůzi schválila změnu tohoto nařízení vlády a seznam tak rozšířila.

Nově se povinnost bude týkat všech zemědělských komodit zahrnutých v kapitolách 10 a 12 celního sazebníku, kterým se pro účely nařízení vlády rozumí číselné označení zboží uvedené v příloze I evropského nařízení č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Ke kukuřici a technickým plodinám, včetně olejnatých semen (např. u máku a řepky olejky), u nichž se reverse charge uplatňuje už od 1. 4. 2015, tak nově od 1. července přibudou další obiloviny, jako např. pšenice a žito, semena lnu, chmel nebo arašídy. Rozšířením se má rozsah uplatňování reverse charge sjednotit s jinými členskými státy, zejména pak se Slovenskem, aby nedocházelo k přenesení krácení daní z jiných členských států na území České republiky. 

Kromě zemědělských plodin je nyní reverse charge uplatňován např. na zlato, mobilní telefony, tablety, notebooky, videoherní konzole a integrované obvody. Opatření se bude rozšiřovat i nadále. Od 1. září 2015 se začne režim přenesení daňové povinnosti vztahovat i na cukrovou řepu a od 1. ledna 2016 pak na dodání nemovité věci.

 

Alfa9