Původní vládní návrh novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se zavedením kurzarbeitu nepočítal. Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeit, byl do novely vložen až v průběhu legislativního procesu při projednávání ve Sněmovně pozměňovacím návrhem garančního výboru pro sociální politiku. 

Systém kurzarbeitu vychází z německého vzoru a má zabránit propouštění během dočasného poklesu zakázek. Kurzarbeit bude určen pro podniky, které kvůli hospodářské krizi, přírodní katastrofě nebo třeba ekonomicko-politickým sankcím nebudou mít pro své zaměstnance práci na plný úvazek a nebudou jim ani moci přidělit práci v rozsahu nejméně 20 % stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnanci takových podniků by v rámci kurzarbeitu měli dostávat nejméně 70 % mzdy, přičemž zaměstnavatel by hradil 50 % a stát 20 %. O státní příspěvek by firma musela požádat vládu, která bude každou jednotlivou žádost schvalovat. Žádost bude muset obsahovat mimo jiné podrobný popis důvodů, počet dotčených pracovníků, výhled překonání krizové situace, popis již provedených opatření a dohodu s odbory o výši náhrady mzdy. Zaměstnavatel se také bude muset zavázat úřadu práce k tomu, že zaměstnance nepropustí. Pokud bude žádost schválena, stát by měl poskytovat příspěvek ve výši 20 % mzdy zaměstnance, nejvýše však ve výši 12,5 % průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Příspěvek se bude vyplácet nejdéle půl roku s možností jednoho opakování. Ve výjimečných a odůvodněných případech by vláda měla pravomoc rozhodnout o delší době podpory. Pokud by zaměstnavatel jakkoliv porušil uzavřenou dohodu, neměl by pak po následující tři roky na kurzarbeit nárok a nemohl by také čerpat příspěvek na veřejně prospěšné práce, na takzvaná společensky účelná pracovní místa, na zapracování nebo na přechod na nový podnikatelský program.

 

Senátem schválená novela zákona o zaměstnanosti bude nyní odeslána k podpisu prezidentovi.

 

Alfa9