Všechny plátce DPH čeká za pár dní, již od 1. ledna 2016, velká změna v podávání Daňového přiznání. Jeho povinnou součástí bude nový druh daňového tvrzení s názvem Kontrolní hlášení. Účelem je snaha Finanční správy o rychlejší odhalování daňových úniků (odběratel nárokuje DPH, ale dodavatel ho státu neodvede).
Každý podnikatel, některý denně, jiný jen občas, hradí svým dodavatelům za dodané zboží či poskytnutou službu. Dle nových pravidel vycházejících ze Zákona o DPH si však musí dát pozor, aby se nestal ručitelem za dodavatelem neuhrazené DPH Správci daně a to zejména ve dvou případech: Při platbě dodavateli na jiný účet než zveřejněný v Registru plátců DPH a při platbě dodavateli, který je zapsán v seznamu Nespolehlivých plátců.
Ve své každodenní praxi se často setkávám u klientů s tím, že o existenci Daňové informační schránky již vědí, ale z různých důvodů ji zatím nevyužívají. Zkusíme se tedy společně podívat, co všechno tzv. „DISka“ umí a jak s ní pracovat.
Finanční správa uveřejnila minulý týden na svém Daňovém portále informace týkající se kontrolního hlášení, které budou muset všichni plátci DPH podávat od 1. ledna 2016. Zavedení kontrolního hlášení je dalším opatřením Ministerstva financí proti daňovým únikům.
Pokud jste již podali daňové přiznání a následně jste zjistili, že bohužel bylo podáno v nesprávné výši, máte ještě šanci vše napravit. Do středy 1. dubna 2015 můžete podat opravné daňové přiznání, po 1. dubnu chybu opravíte dodatečným daňovým přiznáním. Od 1. 1. 2013 je ustanovení § 141 daňového řádu, které se právě dodatečným daňovým přiznáním zabývá, jasnější a k poplatníkům vstřícnější. A díky novelizaci daňového řádu novelou č. 458/2011 Sb. je podání dodatečného daňového přiznání celkově jednodušší.
Pokud při zpracování daňového přiznání zjistíte, že jste za loňský rok zaplatili na daních víc, než kolik jste měli, máte nárok na vrácení přeplatku. O vrácení přeplatku ale musíte výslovně požádat, nejlépe zaškrtnutím příslušné kolonky v daňovém přiznání. Vrácení přeplatku nelze uspíšit, poplatníci ho obdrží až na začátku května. Naopak, kdo podal daňové přiznání už v lednu, bude muset o vrácení přeplatku požádat ještě jednou. Přeplatek totiž fakticky vzniká až po posledním dnu, do kterého je možné daň zaplatit, a tím je letos 1. duben. Finanční úřady dřív ani peníze potřebné k vrácení přeplatků fyzicky nemají, jsou jim uvolněny právě až počátkem dubna. Žádosti o vrácení přeplatku lze vyhovět pouze tehdy, jestliže vratitelný přeplatek vznikne ve lhůtě do 60 dnů od podání žádosti. To se ale v případě lednového podání nestane, finanční úřad tak musí žádost zamítnout a informovat o tom poplatníka.
Daňové přiznání musí už druhým rokem podávat také zaměstnanci s nadprůměrnými příjmy. Všichni, jejichž příjmy za rok 2014 byly vyšší než 1 245 216 Kč, musí z částky nad touto hranicí odvést tzv. solidární daň. A zaměstnanci, kteří mají povinnost zaplatit za rok 2014 solidární daň, také musí sami podat daňové přiznání a daň vyúčtovat.
Právě v těchto dnech jsou poplatníkům daně z nemovitostí rozesílány první složenky s aktuální výší jejich daňové povinnosti. Složenky jsou rozesílány postupně tak, aby poslední z nich poplatníci obdrželi nejpozději do 25. května 2015. Daň je třeba uhradit do 1. 6. 2015, v tento den už ale musí být příslušná částka připsána na účet finančního úřadu. Poplatky z prodlení hrozí při zpoždění delším než 4 pracovní dny. Ministerstvo financí i letos vydalo informace k rozesílání složenek, ke splatnosti a placení daně z nemovitých věcí.
Letos budeme již popáté podávat daňové přiznání k dani z příjmů podle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, který vstoupil v platnost 1. 1. 2011. V oblasti termínů pro podání daňového přiznání a splatnosti daně z příjmů se oproti loňskému roku nic nemění. Za den podání se považuje den, kdy poplatník odevzdá přiznání na finančním úřadě, podá na poště, či ho odešle prostřednictvím daňového portálu nebo datové schránky. Posledním dnem, kdy tak lze učinit, je pro letošní rok středa 1. dubna 2015.